...dávno je pryč doba kdy jsme s Pájou začínaly péct perníčky na adventní trhy poslední týden v srpnu. No co budu povídat, byly to tak trochu divoké roky, ale vždycky takhle před Vánocemi na ten čas strašně ráda vzpomínám. Vůbec nechápu jak jsme toho zvládly vyrobit taková kvanta, dneska upeču a nazdobím perníčky z necelého kila mouky mám toho plné zuby. Možná tu ještě mezi vámi je někdo kdo si na naše vánoční šílenství vzpomene a nebyly to jenom zdobené perníčky, ale Pájino vizovické, háčkovaní andílci a téměř legendární perníčky plněné povidly, které jsme pekly až do daleké Austrálie... jó to byly časy. Všechnu tu krásu jsem rok po roku fotila a sdílela na svém prvním blogu Cestičky sem a tam a i ten s celým svým foto-obsahem stejně jako naše adventy prožité na trzích zmizel v propadlišti času.
A tak jsem v sobotu zdobila perníčky jen tak pro radost, pro ten pocit, že prostě k vánocům perníčky patří. Trochu jsem se dojímala, když jsem z krabice vytahovala formičky, které mi z plechu naohýbal a vyrobil manžel v letech kdy se nic moc ještě nedalo sehnat a užívala jsem si práci s novými formičkami vyrobenými na 3D tiskárně. Letos mě to vážně bavilo a tohle je výsledek mého celodenního snažení.
💛💛💛