Domácí kečup

Léto budiž pochváleno!
Počasí letos zahradě přeje, srpen není skoupý na déšť a všechno bují a dozrává.
Rajčatová sezóna je v plném proudu, tak co si ještě uvařit poctivý domácí kečup.

Ale ještě než se rozepíšu o receptu musím se zeptat. Znáte divoká rajčata?
Já je mám letos poprvé, hrozny rajčátek o velikosti malé třešně, nebo velké borůvky jsou nekonečné.
Chuť koncentrovaně rajčatová a sladká, jediné co mi na nich trochu vadí je hodně tuhá slupka, ale nevadí na zobání při pobíhání po zahradě jsou nepřekonatelná.

A teď už konečně ten recept. Už ani nevím kde se u nás vzal, ale vaříme ho co pamatuju, jenom jak se chutě léty mění trochu upravuji poměry koření. Tak asi takhle.

Na deset malých skleniček budete potřebovat:

2 kg hodně zralých rajčat

300 g načtvrcených padaných jablek (čím kyselejší, tím lepší)

300 g cibule

200 g cukru

1 polévková lžíce soli

na špičku nože zázvoru

na špičku nože strouhaného muškátového oříšku

3 bobkové listy

10 kuliček nového koření

16 kuliček pepře

5 hřebíčků

1 kávová lžička mleté skořice

2 polévkové lžíce sladké papriky

v původním receptu bylo ještě 125 ml octa a lžička chilli já nedávám ani jedno, nám kečup chutná spíš sladší a nepálivý, takže tyto dvě ingredience nechám na vás.

Rajčata a jablka nakrájíme na menší kousky, cibuli posekáme na hrubo, zasypeme solí a trochu to šťouchadlem pomačkáme aby směs pustila tekutinu, nepodléváme, čím méně tekutin tím kratší dobu budeme vařit. Přidáme všechno koření, pepř, nové koření a hřebíček zavážu do kousku látky a po uvaření vyhodím. No a vaříme, čím déle, tím je kečup lepší a hustší, klidně na mírném plameni tři hodiny. Potom kečup propasírujeme a nakonec přidáme cukr, popřípadě ocet a chilli a ještě necháme chvíli povařit. Plníme do malých skleniček a sterilujeme 20 minut v páře.

A co vy, pěstujete, zavařujete?

Zahrada v srpnu...

... se proměnila na džungli :)

a neskutečně mě baví,

verbeny a komule jsou od rána do večera plné motýlů,

na terasu se přes tu zdivočelou květenu už skoro nemůžeme dostat,

rajčata a cukety nám pomalu lezou i z uší,

léto vrcholí, užívejte si ho dokud tu je!

Zámek Uherčice

Naše dovolenkové cesty nás letos zavedly na spoustu zajímavých míst, ale dneska přeskočím a představím vám místo, které jsme navštívili naposled a to z jednoho prostého důvodu.

Od září se do tohoto zámku už nepodíváte.

Na mnoho let se pro veřejnost uzavře a vypukne tu celková rekonstrukce. Ne všechno prý půjde zachránit a tak je poslední možnost vidět zámek v tomhle syrovém stavu.

Zámek Uherčice se nachází v západním okraji okresu Znojmo v jihomoravském kraji, těsně u hranic s Rakouskem a pár kilometrů od Vranovské přehrady. Zahrál si třeba v pohádce Svatojánský věneček a co je na něm tak zajímavého?

Zámek v takovémhle stavu jsem snad ještě neviděla, podepsal se na něm minulý režim a to takovým způsobem, že se tomu nechce ani věřit. Hospodařili tady státní statky, armáda a nějaký čas prý tam byla i ženská věznice. Je dobře, že se provází i v zámku, který je v takhle zuboženém stavu, je dobře si připomenout jaké kulturní dědictví nám předci zanechali a jak se k památkám chovali.

Doufám, že se rekonstrukce zámku podaří, a že se do něj až bude v plné kráse podívám.

Na prvním nádvoří to ještě jde...

Na druhém už to je horší ...

... a takhle to vypadá na třetím...

ze zámeckého parku

do zámku se pomalu vrací život...

Růžová a bylinková zahrada

Vím, je to dneska dlouhé, ale zámek je opravdu velice rozsáhlý, pan průvodce říkal něco o 164 místnostech...
Zahrada i park jsou krásné, udržované, tak ať se i zámku podaří uchopit svou druhou šanci za správný konec.
A když už jste se mnou absolvovali prohlídku zámku, pozvu vás ještě na oběd.
Hned vedle zámku je nově zrekonstruovaný penzion Na Kolářce
Byli jsme tu na obědě a odpoledne se ještě stavili na kávu.
Bylo to to nejlepší občerstvení za celou dovolenou.
Krásné prostředí, restaurace s oknem do kuchyně, takže vidíte jak vám jídlo připravují, milá obsluha a jídlo famózní...
ujeli jsme ten den přes padesát kilometrů na kole a viděli a zažili toho spoustu a určitě se s vámi podělím i o další zážitky :)

Tak tolik dneska z Uherčic a na shledanou v lepších časech.
Pokud jste to vydrželi a došli až sem, přeji vám krásný zbytek prázdnin
a děkuji za vaše zastavení :)

Neratov...

... malá vesnice s velkým příběhem.

Hodně jsem o něm četla, zjišťovala informace a chtěla vidět.

Nebudu se tu rozepisovat a osudu vesnice a kostela, napsáno toho bylo spousta třeba tady, nebo tady.

Z fotek minulých mrazilo a z těch současných ještě víc.

Neratov opravdu nestačí vidět na fotkách, Neratov je třeba zažít.

Jsem ráda, že se nám to o letošní dovolené podařilo,

že bouřka, která nás celý den honila počkala a nechala nás ten zážitek vstřebat.

Pojďte se se mnou projít do téhle vesničky na Česko - polském pomezí 

a navštívit znovu zrozený kostel Nanebevzetí Panny Marie

Příchod do Neratova

Pohled od kostela

Neratovská fara

Léčivý pramen u fary

Neratovský pivovar

Neratovská hospoda