Dneska jsem zjistila, že za měsíc končí blog.cz. I já jsem tam zanechala dvanáctiletou stopu v podobě mého prvního blogu Cestičky sem a tam. Uf uteklo to šíleně, za tu dobu nám dospěly a provdaly se obě dcery, postavili jsme si domek a rekonstruujeme a zabydlujeme zahradu. Poznala jsem tam spoustu nových, milých lidí a doufám, že si ke mě najdou cestu i sem. Blog nikam stěhovat a zachovávat v jeho podobě určitě nebudu, všechno jednou končí a tak to beru, je tam sice hodně receptů a všelijakých návodů, ale bylo by to velice složité a na to nemám čas ani energii. Tenhle blog vznikl asi s ročním odstupem, původně jenom jako přehledná kuchařka mých oblíbených receptů a později, když blog.cz už fungoval jako na baterky, které byly neustále vybité, jsem se přesunula sem úplně. Pravda, pryč je doba, kdy jsem vkládala nový článek téměř každý den, ani tomu tvoření už moc nedám a raději si přečtu dobrou knihu, ale za ty roky už je to takový zvyk, že mi to nedá abych s blogováním skončila úplně. No a jak jsem dneska nostalgicky listovala v Cestičkách, uvědomila jsem si, že jsou to právě čtyři roky, co jsme se pustili do budování našeho nového domova, a protože všichni mají rádi fotky před a po, pokusím se o něco podobného, takový časosběrný dokument jak mi na svahu pod domem vyrostla džungle :)
 |
| Jaro 2016 ještě pořád sečeme... |
 |
| Léto 2016 vůbec jsem netušila, co s tím nadělením budeme dělat... |
 |
| Podzim 2016 ... no nevim teda :) |
 |
| Jaro 2017- už se nám to zelená... |
 |
| Podzim 2017 |
 |
Jaro 2018 a radost z prvních květů
|
Když se dneska podívám z okna, nechápu jak za ty extrémně suché dva roky mohla tato část zahrady tak zarůst. Nejvíc to bylo znát loni koncem léta...
No a letos pokračujeme. Už nás přestal bavit pohled na fotbalové hřiště a tak vysazujeme ovocné stromy, na řadu přišel i nový výběh pro želvy a zdaleka nekončíme :)
Přeji vám krásné léto a děkuji za vaše návštěvy a komentáře, to je ten hnací motor bez toho by to nešlo :)
