Vzpomínka na červen

 Nějak to tu poslední dobou zase zanedbávám, tak se ještě v rychlosti vrátím na konec června k jednomu mému tvoření. Moc toho poslední dobou nedělám,  všechen volný čas mi zabere zahrada a taky je třeba občas odpočívat, ale letos kvetlo kolem cest tolik krásných kytek, že jsem neodolala a umotala si svatojánský věnec.  Asi není z devatera bylin, rozhodně není dokonalý, ale dal mi tedy takovou práci, že ho hned tak nevyhodím.

No a ani pugét z lučního kvítí do vázy nechyběl, jo červen v příkopech a na krajích polí jsem si vážně užila 😎

Tak to byl můj konec června, léto je v plném proudu, dovolená před námi.

Užívejte krásné, horké letní dny

💛💛💛

Pivoňky

 Tyhle kytky mám vážně ráda, jsou nenáročné a je to první velké kvetení v trvalkové zahradě.

Letos mi nevykvetly všechny. Některé mám podryté od myší a krtků a to se jim nelíbí a některým poškodily květnové mrazy poupata, ale ty co vykvetly se vážně předvedly v plné kráse. Ani deště z minulého víkendu jim tentokrát moc neuškodily.

Už dva týdny si je užívám ve váze, dvě kytice suším na půdě na zimu,

snad ještě chvíli vydrží

Přeji vám pohodový zbytek víkendu a děkuji za vaše zastavení

💚💚💚

Chrám sv. Markéty

 Jak jsem minule slibovala dneska se podíváme do kostela sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou.  Je to vážně perla a pokud budete mít do Jaroměřic cestu a jenom hodinu času, určitě navštivte tenhle skvost.

Do podoby vrcholného baroka nechal kostel vystavět hrabě Jan Adam z Questenberka v první třetině 18. století. Architekt není prokázán, ale historické prameny jako jednoho z autorů uvádí Johanna Lucase von Hildebrandta.
Kostel prošel v letech 2019- 2022 rozsáhlou rekonstrukcí, byl v tak dezolátním stavu, že hrozilo zřícení nejcennější části kostela, 450 m čtverečních velké stropní fresky.

Po rekonstrukci byl kostel opatřen díly akademického sochaře Otmara Olivy.

Samozřejmě jsme si nemohli odpustit i výstup na jednu z věží s výhledem na zámecký park

A jestli jste milovníky dobré kávy, tak můžu vřele doporučit venkovní farní kavárnu 

Boží kafe a mají i výbornou zmrzlinu

Tak to je pro dnešek všechno, přeji vám pohodový červnový večer a děkuji za vaše zastavení 

💛💛💛

Jaroměřice nad Rokytnou-zámek

 Od loňska jsme tenhle výlet plánovali, ale pořád bylo něco důležitějšího a na výlety moc času nezbývalo. A tak se konečně povedlo dneska. 

Moravské Versailles, anebo barokní skvost Vysočiny,

i tak se říká zámku s přilehlým kostelem sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Navštívili jsme kostel i zámek, prošli zahradu s parkem, strávili jsme tu krásný a horký, poslední květnový den, ale postupně, nejdřív zámek.

Pojďte se kochat se mnou.

Tak co líbí?

A co teprve až v létě rozkvetou čerstvě vysázené letničkové záhony, to bude teprve nádhera!

A příště se podíváme do zrekonstruovaného kostela sv. Markéty, to byl teprve zážitek!

Přeji vám krásný začátek června a děkuji za vaše zastavení

💛💛💛

Noc kostelů

 V pátek proběhla každoroční akce Noc kostelů. Mezi 1800 budov, které nejsou běžně přístupné se zapojil i náš kostel sv. Víta a nejen kostel. Možná jste si na fotkách, které ode mě znáte všimli, že kostel stojí sice uprostřed obce, ale na skále na které byly v minulosti vybudovány terasy a farská zahrada a na nejnižší terase pod kostelem zděný farský altán. Celý tento farský areál za totality zpustnul a zdivočel, stal se cílem našich dětských her a dobrodružství. Altán chátral a pomalu se rozpadal. Několikrát proběhla snaha alespoň o záchranu zahrad, ale stejně postupem času znovu zarostly a zdivočely.

No a před dvěma lety začala celková rekonstrukce altánu a loni teras a zahrad. Z divočiny uprostřed obce vznikl kouzelný park s cestou spojující altán s kostelem a právě o letošní Noci kostelů proběhlo žehnání obnoveného farského altánu a zahrad.

Při té příležitosti jsme samozřejmě zase po letech vystoupali na kostelní věž. Na věž na kterou jsem co dítko školou povinné stoupala po starých rozvrzaných schodech se svým dědou, který každý druhý den natahoval věžní hodiny.

A tak vás zvu na prohlídku našeho malebného vesnického kostela a jeho okolí.

A pohledy z věžních hodin

A ano, to schodiště je pořád to samé, po kterém jsme chodili s dědou :)

A nakonec zrenovovaný altán. Chtěla jsem vám ho ukázat i v původním stavu, fotky někde mám, ale nemůžu je najít. 

Byl to moc příjemně strávený podvečer plný setkání a vzpomínání na časy tak vzdálené, jak kdyby to bylo v nějakém jiném životě.

Přeji vám snad už konečně trochu teplejší poslední květnový týden a děkuji za vaše zastavení.

💚💚💚